Emoce a jak s nimi zacházet I

Rád bych se v tomto plánovaném miniseriálu (ještě ani nevím, kolik dílů bude mít :-)) chtěl dotknout toho, jak se s emocemi naučit zacházet, tak aby nám byly ku prospěchu a neničily nás.

Co to vlastně emoce jsou? Vzhledem k tomu, že se ani jednotliví autoři odborných knih neshodnou na jednotné definici, myslím, že si pro naše účely vystačíme s velmi stručným popisem, že emoce v podstatě vnímáme jako hněv, radost, smutek, strach, lítost apod.

Doufám, že časem zjistíme, že k tomu, abychom byli schopni emoce vnímat a přijímat, je potřeba se naučit vědomě ovládat svou pozornost a směřovat ji k naší pravé podstatě. Chci se tedy spíše zaměřit na praktická cvičení, jak si uvědomit „vnitřní bytost“ a s plným vědomím využít náš navigační systém tak, abychom emocemi nebyli ovládáni a nevykolejovaly nás z běžného fungování. Cílem bude ukázat příklady, které v konečném důsledku povedou k tomu, že se naučíme lépe:

• vnímat signály svého těla

• uvědomit si emoce a přijmout je bez odsuzování

• nebrat si emoce osobně, poskytnout jim prostor a nechat je proběhnout a odeznít, aniž by nás to ovlivňovalo nebo stresovalo a naopak je využít k tomu, abychom se cítili šťastní a plni radosti.

Uváděná cvičení budou inspirována řadou autorů, jako je Mantak Chia, Dennis Lewis, Kathleen McDonaldová, Osho, Eduard Tomáš, Ester a Jerry Hicks nebo Kurt Tepperwein, ale zároveň také mojí vlastní jógovou a meditační praxí, mými zkušenostmi a prožitky. Vše, co popisuji, je nějakým způsobem přežvýkané tak, jak to cítím já, co jsem prožil nebo prožívám. Nicméně každý má svou pravdu a svou zkušenost, každý je jedinečný a každý bude pocity a prožitky vnímat jinak. Neberte to tedy jako, že se někomu snažím něco vnucovat, ale spíše jako inspiraci na vaší objevné cestě.

Náš navigační systém neustále komunikuje, ale ne vždy jej jsme schopni využít tak, jak by bylo žádoucí a v mnohých případech prospěšné. V podstatě všichni někde uvnitř víme nebo cítíme, že existuje něco, co nám pomáhá se orientovat v každodenních situacích, nicméně dlouhodobě drilované vzorce chování, které přebíráme od svých rodičů, učitelů a naší společnosti vůbec, nás zaslepují a svádí na scestí.
Uvědomme si, že dokud jsme lidmi, tak budeme emocí a citů plní a pro šťastný život nám ve finále nezbyde nic jiného, než se je naučit vnímat, přijímat a poskytovat jim náležitý prostor a hlavně se za ně nestydět, jsou totiž všechny naše :-).

Je rovněž nutné si uvědomit, že pouhé čtení knih, článků a shromažďování informací nám k cestě za poznáním a aktivním uvědomováním si sebe sama, nepomůže. K tomu, abychom se opravdu posunuli, se musíme jasně a vědomě rozhodnout a začít na sobě skutečně pracovat :-).

Budu Rád, když mi napíšete Vaše zkušenosti, případně stížnosti a přání, na co se příště zaměřit, co by Vás zajímalo a co naopak ne.

Vnímej svůj dech

Toto cvičení můžete v zásadě provádět kdekoliv a kdykoliv. Nicméně pokud začínáte, doporučuji si raději najít klidné místo, kde Vás nikdo nebude rušit a zaujmout takovou pozici, která pro Vás bude pohodlná a nebudete ji muset měnit co minutu. Cvičení lze rovněž využít ke snížení stresu, strachu nebo úzkosti.

• Zavřete oči a bez jakéhokoliv úsilí se klidně nadechujte a vydechujte

• Zaměřte svou pozornost na svůj dech, vědomě se nadechujte do břicha a vnímejte, jak se břišní stěna pohybuje s nádechem nahoru a s výdechem opět klesá

• Nenechte se rozptylovat myšlenkami, které se Vám honí v hlavě. Z počátku jich bude velmi mnoho. Pokuste se je nerozvíjet, nevěnujte jim pozornost, můžete si je představit jako obláčky, které připlují a hned zase odplouvají dál, pouze je pozorujte

• Pokud uslyšíte nějaké zvuky, neanalyzujte, co je to za zvuk, vezměte ten zvuk pouze na vědomí, že tam je, že existuje, ale nezaměřujte na něj pozornost

• Přesuňte pozornost k nosním dírkám a snažte se procítit, kudy vzduch prochází, kam až jste schopni jej sledovat, vnímejte proudění vzduchu jak při nádechu, tak výdechu. Vnímejte, jestli je vzduch studený nebo teplý

• Zkuste při výdechu a následně i při nádechu na vteřinu (později i na delší dobu) dech zastavit, nezavírejte hrtanovou záklopku, pouze svůj dech na chvilku zastavte

• Pozorujte, zda se objevují nějaké pocity, emoce. Pokud ano, pouze je pozorujte, nehodnoťte, zda jsou špatné nebo dobré, prostě jsou. Sledujte, jak na to Vaše tělo reaguje

• Pozorně vnímejte reakce těla při každém výdechu a nádechu, snažte se rozeznat hranici, kdy nádech přechází do výdechu a naopak. Opět nehodnoťte, zda to, co cítíte, je špatné nebo dobré

• Cvičte tak dlouho, dokud Vás to bude bavit, do ničeho se nenuťte

• Cvičení ukončete několika hlubokými nádechy a výdechy a následně otevřete oči. Pokuste se procítit, zda se vaše tělo, vnímání a pocity změnily

Facebook Twitter Email
 
Označeno s: , , , , , , , , ,

Napsat komentář